Už koně mě vítaj'

Pacifik

G#  Fm    G#  D#7   G# 
1:Už kG#oně mě vítaj' a vFmoči maj' hnědý
a nG#a pozdrav chtěli by z rFmuky mi žrát,
a psG#i řvou jak diví a jFmá už mám pocit,
jak kdG#ybych ty koně zas vFmopravdu krad'.
R:Už zBmase jsem doma a všCmechno je stFmejný,
jen kBmalhoty škrtěj', jak v bCmase jsem ztlFmoust',
a vBmopice šklebí se zCme dveří bFmáru,
jsem šťBmastnej a čilej jak nCma jaře chrFmoust.G#  Fm    G#  D#7   G# 
2:Už zase jsem doma a všechno je stejný,
jen rezatý Molly se rozsypal chlív,
a přibylo dětí a ubylo voken
a plešatej barman je holej jak dřív.
R:Moje Mary je pořád ta hubatá zmije
a pod voknem pořád jí roste ten kmín
a pod velkým stromem tam na cestě za vsí
je pořád ten samej a placatej stín.
3:Jen jedno je divný: proč počítaj' husy,
když náhodou zastavím unavenej,
dyť zvyk v našem kraji je z lapáků vodcházet
s centíkem v kapse a nasycenej.
R:Prostě vracím se domů a domov mě zdraví
a všichni mi po našem naznačujou,
že rok už je v pekle a že vo mně vědí
a že si mě proklatě pamatujou.
4:=1.
R:Už zase jsem doma a všechno je pěkný,
jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',
a vopice šklebí se ze dveří báru,
jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:49.176+00:00
Výsledky hledání: